Choď na obsah Choď na menu
 


Muži přicházejí o svou identitu ochránců, ženy vydělávají víc, většina vysokoškolaček jsou ženy, je tu všudypřítomná krize maskulinity… je toho plný veřejný prostor a je na tom velký kus pravdy. A představuje to problém pro obě pohlaví. I ženy přicházejí o velký kus své identity.

 

Je to naprosto logický důsledek přechodu ke světu, kde vše ovládají velké byrokratické aparáty. O úspěchu v korporacích i státní správě rozhoduje konformita a intriky, a k tomu jsou ženy biologicky vybaveny v průměru mnohem lépe než muži. Tam, kde cíle není něco opravdu vymyslet, vyrobit či vypěstovat, tam to není vhodné prostředí pro muže. Mladé liberálstvo mají pravdu, když označují normální mužsko-ženské vztahy za součást zanikajícího světa.

Jenže ejhle, ono se to začíná hýbat. Západní země rychle chudnou a budou chudnout (bez ohledu na výsledek války proti Rusku). Bída dolehne i na byrokratické aparáty, bude se „optimalizovat (což je podobně odporný výraz jako „likvidace živé síly“) a nejohroženější vrstvou jsou nižší manažerky /manažeři. A zatímco muži mohou přejít do řemeslnických a dělnických profesí, pro většinu žen je to velmi obtížné až nemožné. Ano, jsou mezi nimi i talentované řidičky. Ano, jsou i dělnické profese, kde nepotřebujete fyzickou sílu, ale většinou jsou dramaticky znevýhodněny. Mají méně fyzické síly, více jim vadí špína a nepohodlí, mají v průměru horší technické myšlení a mluví proti nim také předsudky oborů. Možná vás napadne, že z bývalé produktové manažerky nebo key account managerky sice nemůže být tesařka, elektrikářka ani stavební dělnice, ale že může být výbornou pečovatelkou. Ano, může. Jenže to není o srovnatelných penězích ani srovnatelném mocenském postavení.

A najednou tu znovu máme mužskou a ženskou roli, jak jsme je znávali. Po krachu finančního odvětví v USA v roce 2008 prý byl sexuální průmysl zaplaven nabídkami manažerek, co si hledaly novou práci. Možná to bude pro někoho řešení. Takže kalič (to je profese – odvozeno od kalení železa) si po práci zaplatí bývalou ředitelku pro sociální odpovědnost. V lepším případě může zajít do hospody, kde ta bývalá ředitelka bude pracovat jako provozní. Jenže to jsme zase u staré mužské a ženské role.

Nepředstavujte si to jako prudký jednorázový skok. Spíš jako postupný setrvalý pohyb určitým směrem. Což je lepší, protože se lidé mohou přizpůsobovat. V každém případě je to tlak na obnovení mužské a ženské role – nikoliv ve středověké podobě, ale tak, jak se etablovala po druhé světové válce.

Ukazuje to také, jak velice krátkodobé jsou předpovědi a dalšího vývoje a kolik našich představ bylo založeno na předpokladu, že Západ bude dál bohatnout a dál vládnout světu.

Jo, a určitě vás napadá robotizace. Celá desetiletí nám přece konzultanti tvrdili, že se zavedením robotizace zmizí dělnická práce. Možná to tak někdy v budoucnu bude, ale v nejbližších desetiletích se výroba neobejde bez mas středně kvalifikovaných lidí s technickým myšlením a dostatečnou fyzickou silou. Možná vám někdy vodoinstalaci robot, ale v nejbližších letech to nebude.

Petr Hampl

Článok pôvodne vyšiel na portáli Petrhampl.