Při projednávání návrhu na změnu trestního zákona, podle kterého má být zvýšen minimální trest za některé sexuální zločiny na dětech na 5 let vězení, byli slyšeni „experti“ z oboru psychologie. Dr. Hubert Van Gijseghem, emeritní profesor psychologie na montrealské universitě, řekl, že pedofilové nejsou lidé, kteří občas spáchají malý přestupek, ale spíše zápasí s tím, co je ekvivalentní sexuální orientaci. Jejich úspěšná terapie je dle něj často iluzí, neboť sexuální orientaci nelze změnit. Mohou však abstinovat. Podobně hovořil i dr. Vernon Quinsey, emeritní profesor psychologie na Queen’s University, když řekl, že sexuální zálibou pedofilů jsou předpubertální děti a že nelze prokázat, že tento druh sexuální orientace lze změnit terapií a že to ani není třeba, když stačí, aby se s pomocí psychologů naučili se kontrolovat.
Marc Lemay, poslanec za Bloc Quebecois, zpochybnil slova obou psychologů, když řekl, že je-li pedofilie sexuální orientace, pak je třeba ji přirovnat k homosexualitě. Přitom to není tak dávno, kdy ta byla považována za nemoc, kdežto nyní ji společnost akceptuje a on si nedovede představit, že by v roce 2011 byla pedofilie akceptována. Je zneklidňující, že i když stanovíme minimální trest 5 let, neřeší to problém, neboť pedofilové jak vyjdou z vězení, znovu poruší zákon.
13.3.2011, lifesitenews.com
zdroj: prolife
