Už nějakou dobu je patrná snaha o legalizaci pedofilie. Asi před rokem vyzvaly OSN a WHO členské země k tomu, aby zrušily jakoukoli dolní hranici pro sex a legalizovaly pedofilii.
Zákon, se kterým nyní přihází Německo, je tak jen počátkem. Tak jako tomu bylo v případě homo sňatků, kde se také požadavky postupně zvyšovaly, bude se nyní salámovou metodou legalizovat pedofilie.
Nejprve nebude trestným činem držení a výroba dětské pornografie, což samozřejmě jen podnítí natáčení podobných filmů, pro které budou zneužívány děti – a později dojde i na požadavky globalistických organizací, očividně vedených pedofily…
Německý Bundestag získal potřebné hlasy pro vypuštění odstavce z trestního zákoníku, který kriminalizuje držení materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Když zákon schválený minulý čtvrtek vstoupí v platnost, minimální tresty za držení dětské pornografie budou sníženy a trestný čin bude snížen na přestupek.
Podle Bundestagu návrh zákona stanoví, že „držení a nabytí se trestá minimálním trestem odnětí svobody v délce tří měsíců, distribuce minimálním trestem odnětí svobody v délce šesti měsíců a distribuce minimálním trestem vězení v délce šesti měsíců.“
Trestné činy upravené v § 184b trestního zákona jsou tedy kvalifikovány jako přečiny, nikoli jako trestné činy.
Předseda „Deutsche Kinderhilfe – Die Permanenten Kindervertretung“ Rainer Becker v reakci na schválení zákona upozornil, že změnou zákona by Německo mohlo porušit směrnici Evropské unie, která všechna média s dětskou pornografií klasifikuje jako závažný trestný čin.
Křesťanskosociální unie Bavorska (CSU) se v prohlášení vyslovila proti projektu. „Distribuce, držení a získávání dětské pornografie musí v zásadě zůstat trestným činem,“ stojí v prohlášení.
„I když zvýšení rozpětí trestů v § 184b StGB v roce 2020 vedlo k praktickým problémům v jednotlivých případech, plošné snížení rozpětí trestů je špatný přístup. Změna by se měla omezit na problémové případy a efektivně je řešit. Vědecké poznatky ukazují, že když se rozsah trestů posune dolů, bývají v praxi ukládány nižší tresty.“
Jednou z úvah při snížení stupně trestného činu na přestupek bylo, že rodiče a učitelé dětí, které stahují obsah, mohou informovat orgány činné v trestním řízení.
„Takové případy byly zvláště časté mezi rodiči a učiteli starších dětí nebo dospívajících, kteří u nich našli dětskou pornografii a předali ji dalším rodičům, učitelům nebo vedení školy, aby je o problému informovali,“ uvádí článek 1 návrhu zákona.
Dále se uvádí:
„Snížení hodnocení na přestupek je naléhavě nutné také proto, aby bylo možné vhodně a s potřebnou flexibilitou reagovat na vysoký podíl mladých pachatelů. Ani zde pachatelé obvykle nejednají ze sexuálního vzrušení z obsahu dětské pornografie, ale spíše z pudu typického pro vývojovou fázi dospívajících, jako je naivita, zvědavost, touha po dobrodružství nebo impozantní postoj.“
Navzdory uznání takových okolností však návrh zákona nečiní určité výjimky, ale spíše zcela snižuje držení dětské pornografie a činí ho v podstatě beztrestným – což je skutečnost, která nezůstala bez povšimnutí pedofilů.
Tento krok již uvítala notoricky známá propedofilní německá aktivistická skupina. Aktivistická skupina známá jako Krumme-13 nebo jednoduše K13 byla popsána jako „svépomocná organizace“ pro „pedosexuály.“
K13 doporučuje všem návštěvníkům svých stránek, aby požádali všechny dotčené obhájce v trestním řízení, aby jménem svých klientů podali žádosti o přerušení řízení v probíhajícím řízení v případě aktuálně souzených pedofilů a překlenuli tak dobu do účinnosti zákona.
Notoricky známou skupinu založil Dieter Gieseking, který byl již několikrát obviněn z držení dětské pornografie .
V roce 1996 byl Gieseking odsouzen k 18 měsícům vězení za provozování dětské pornografie z dodávky, za což si odseděl jeden rok. V roce 2003 byl Gieseking znovu u soudu za to, že měl v držení materiál o sexuálním zneužívání dětí, který získal mezi červencem 1999 a lednem 2001.
Pornografie byla nalezena v Giesekingově počítači při domovní prohlídce v srpnu 2001. Na jeho zařízeních bylo celkem 216 obrazových souborů s nahými dětmi a byl odsouzen k osmi měsícům vězení.
V té době byl Gieseking také obviněn z umístění odkazu na stránky s dětskou pornografií na své webové stránky. Odkaz objevil jugendschutz.net, orgán zřízený federální vládou na ochranu nezletilých na internetu.
V rozhovoru pro Taz Online v roce 2014 Gieseking vyzval ke snížení věku souhlasu na 12 a uvedl, že sexuální akty dospělých s malými dětmi je třeba projednat odděleně.
„Tabu pedofilie musí být konečně prolomeno na všech úrovních společnosti. Pokud může pedofil vyjít ven, aniž by se musel bát vyloučení nebo dokonce démonizace, pak je to nejlepší prevence proti zneužívání dětí,“ řekl Gieseking deníku.
„Pro kojence, batolata a děti ze základních škol je sexuální složka takového ‚vztahu‘ problematická. To by se muselo projednat samostatně. Z hlediska sexuální politiky je věk 12 let vhodný a v osvícené společnosti již dávno překonaný.
Existují chlapci a dívky, kteří převezmou iniciativu k přátelskému a sexuálnímu vztahu s pedosexuálem. Proto potřebujeme reformu sexuálního trestního práva, která zajistí spravedlnost všem zúčastněným.“
S K13 se Gieseking a jeho příznivci zavázali ke snížení věku souhlasu a legalizaci dětské pornografie. K13 také obhajuje dekriminalizaci sexuálních vztahů mezi dospělými a dětmi.
„Legalizace jasně sebeurčené sexuality mezi staršími lidmi a osobami mladšími 14 let je nejlepší ochranou proti skutečnému sexuálnímu násilí na dětech,“ píše Gieseking v další petici vládě a vyzývá k vypuštění paragrafů 176 (sexuální zneužívání dětí). a 188 (distribuce, nabývání a držení dětské pornografie) z trestního zákoníku.
Gieseking již několik let lobbuje u federální vlády za změnu zákona. Loni na podzim Bundestag přijal petici o právech dětí sepsanou Giesekingem, která doplňuje článek 6 základního zákona o prohlášení o právech dětí a uvádí, že „na děti je třeba pohlížet jako na právní subjekty s vlastními právy.“
Mezi práva uvedená v textu petice patří, že děti mají „právo podílet se na všech záležitostech ovlivňujících jejich duševní, emocionální a tělesnou pohodu a právo na svobodný rozvoj jejich osobnosti.“
„Sexuální sebeurčení“ je obsaženo v článku 2 základního zákona pod frází „svobodný rozvoj osobnosti.“ na což Gieseking upozorňuje své následovníky na svých webových stránkách.
Zdroj: https://necenzurovanapravda.cz
