Podle řeckých novin Epikairothta žije dnes v zemi 4,7 milionu cizinců, legálních i nelegálních. Pro zemi, jejíž celková populace nyní nepřesahuje 11 milionů, je to katastrofálně mnoho. Obzvláště když si uvědomíme, že počet imigrantů dále roste.
Začátkem roku 2016 žilo v Řecku více než 2,8 milionu legálních a nelegálních přistěhovalců, ale do října 2019 se toto číslo téměř zdvojnásobilo – podle článku v Epikairothta se tento počet zvýšil na 4,7 milionu lidí.
Je těžké říci, nakolik jsou data uváděná novinami Epikairothta spolehlivá. Oficiální statistiky uvádějí velmi odlišná, mnohem menší čísla. Nezohledňují však (a nemohou brát v úvahu) počet nelegálních imigrantů. Podle oficiálních údajů byl poměr legálních a nelegálních cizinců na konci roku 2007 94% ku 6%, tj. počet imigrantů, kteří pobývali v Řecku legálně, čítal 923.529 lidí a nelegálních běženců bylo asi 80.000.
Situace se však dramaticky změnila ke konci roku 2015, kdy se do Řecka přivalila vlna imigrantů z afrických a asijských zemí. Podle Epikairothta bylo z přibližně 2,8 milionu lidí, kteří přišli do Řecka, oficiálně zaregistrováno pouze 170.000. A občané žijící v Řecku a pocházející ze zemí Evropské unie, jako je Bulharsko, Anglie, Německo, či Albánci, kteří již obdrželi řecké pasy, se nezapočítávají vůbec.
To vše představuje kromě jiného těžké břemeno pro rozpočet země, která již má i bez toho velké hospodářské potíže. V březnu 2016 se objevil dokument vyhlašující výběrové řízení na dodavatele potravin pro uprchlíky. Šlo o dodávky prefektuře pouze jednoho z okresů Attiky – s celkovým rozpočtem ve výši 9.979.000 EUR, což odpovídá 1.700.000 denních porcí jídla.
Degradace Athén
Turisté, kteří dříve byli v řeckém hlavním městě a dnes Athény znovu navštívili, jsou zděšeni, když vidí degradaci města. Tisíce imigrantů ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a dalších zemí Blízkého východu a Asie město doslova zaplavily.
Jen za posledních několik dnů bylo z ostrovů Lesbos, Chios, Kós a dalších řeckých ostrovů v Egejském moři doručeno trajektem do athénského přístavu Pireus nejméně 29 tisíc lidí. Většina z nich sní o tom, že se přesunou do prosperujících evropských zemí. Tato invaze nyní tráví čas na náměstích, v parcích a po zelených plochách Atén.
Již dříve nevábné čtvrti v okolí náměstí Omonia a Victoria se nyní nazývají „malý Damašek a Kábul“. Běženci zde táboří přímo pod širým nebem, mají tu matrace a rozkládají si své věci kolem sebe. Všude čpí moč a vládne hrozná nečistota. Stěny domů jsou pomalované graffiti a nápisy v arabštině. Většina běženců u sebe nemá žádné dokumenty. Jak známo, nejen Syřané, ale také Iráčané, Afghánci, Pákistánci, Bangladéšané, Afričané a mnoho dalších okamžitě zahodí své pasy poté, co vstoupí na území Hellady, aby získali nárok na status uprchlíka.
Místní charitativní organizace přinášejí balenou vodu, džusy, sušenky a hygienické potřeby. Ale nikdo neví, jak nakrmit takovou masu imigrantů, která jim sem spadla na hlavu.
Situace na řeckých ostrovech je ještě horší. Tam se vyloďují z přecpaných nafukovacích člunů zástupy běženců z Turecka a afrických zemí. Obyvatelé ostrova Lesbos již vyhlásili stávku na protest proti evropské politice „otevřených dveří“, která podle nich změnila kdysi krásný strov na vězení pro migranty a běžence.
Počátky invaze
Dobývání Řecka cizinci však začalo už před katastrofou na Blízkém východě, která vedla k vlně přistěhovalců do Evropy. Ihned po rozpadu zemí „socialistického tábora“ se vrhli do Řecka migranti ze sousední Albánie, kde na jihu země žila řecky mluvící populace. Podle médií počet těchto běženců, kteří překročili hranici pěšky po horských stezkách, činil asi milion lidí. V Řecku na ně pořádali hony, nakládali je do autobusů a posílali zpět do Albánie. Po stejných stezkách se však vraceli zpět. Následně úřady rezignovaly, a začaly jim vydávat povolení k pobytu a později i pasy.
Do Řecka se pokoušeli dostat i obyvatelé sousedního Bulharska. To se však ukázalo jako mnohem těžší, protože z dob studené války zůstala na hranici mezi oběma zeměmi minová pole a někteří utečenci na nich ukončili svůj život.
V téže době se do Řecka valili běženci z Rumunska, Moldavska, Gruzie a Ukrajiny, kteří přijížděli jako turisté, a poté zůstávali v zemi. K nim se přidali přesídlenci z Filipín, kteří v Řecku pracovali jako zdravotní personál, a dokonce i pracovníci z Indie a Pákistánu přijíždějící do Řecka sklízet zeleninu a ovoce.
Všechny pokusy o zastavení této invaze byly neúspěšné. Stárnoucí Řecko navíc potřebovalo levnou pracovní sílu, zejména na sezónní práce v zemědělství a v cestovním ruchu. Někdo musel v létě mýt nádobí v tavernách a uklízet v hotelech, aby se nezaměstnaní Řekové pobírající dávky nemuseli namáhat.
Čínská expanze
Nájezdy na Řecko jsou v plném proudu i v dalších oblastech. První Číňané se objevili v Aténách už během devadesátých let. Tehdy to byli špatně oblečení mladí lidé, kteří před sebou tlačili vozíky s levným zbožím. Pak jako mávnutím kouzelného proutku začaly v řeckém hlavním městě růst čínské obchody jako houby po dešti. Dnes jsou jich tam stovky.
Číňané nyní jednoduše skupují zadlužené Řecko. Podle údajů Řecké banky od roku 2005 do konce roku 2016 činily celkové investice Číny a Hongkongu v Řecku 585,2 milionu eur, z čehož bylo v roce 2016 investováno 346,3 milionu eur. Podle studie Institutu mezinárodních hospodářských vztahů je však skutečný objem transakcí mnohem větší: například podle čínského ministerstva obchodu investovala ČLR do konce června 2017 v Řecku více než 1,3 miliardy dolarů a řecké velvyslanectví v Pekingu uvádí, že tato částka dosahuje 1,6 miliard dolarů. Washingtonský American Enterprise Institute spočítal, že Čína v letech 2005 až 2017 vložila do Řecka asi 6,7 miliard USD.
V roce 2016 získala čínská společnost COSCO, jeden z největších přístavních operátorů na světě, 51% podíl v přístavu Pireus za 280,5 milionu eur. Pět let po podpisu smlouvy obdrží společnost dalších 16% akcií v hodnotě 88 milionů eur. Během této doby bude muset společnost COSCO investovat 300 milionů eur do modernizace opravny lodí a logistiky; v červnu 2017 získala National Electric Grid Corporation of China 24% podíl v řecké státní distribuční společnosti ADMIE v hodnotě 320 milionů eur.
Čínský byznys aktivně spolupracuje se soukromými řeckými společnostmi. V roce 2014 byla mezi čínskou stavební společností Sinohydro a řeckou Terna Energy uzavřena dohoda o vývoji projektů v oblasti obnovitelné energie v celkové výši přesahující 1,2 miliardy USD.
V listopadu 2017 uzavřela skupina Shenhua Group smlouvu o získání 75% podílu ve čtyřech větrných elektrárnách ve vlastnictví skupiny Copelouzos Group. Náklady na budoucí projekty související s rozvojem obnovitelných zdrojů energie se odhadují na 3 miliardy eur.
Číňané se podílejí na ambiciózním plánu přeměnit bývalé hlavní letiště Ellinikó v obrovský park. Investor, který do projektu investuje 8 miliard eur, se stal mezinárodním konsorciem složeným z čínského konglomerátu Fosun Group, arabského vývojáře Eagle Hills a řecké společnosti Latsis Group.
Číňané jsou nejpočetnějšími účastníky programu Golden Visa, který zahájila řecká vláda v roce 2014. Podle jeho podmínek lze získat řecké povolení k pobytu za nákup nemovitostí v hodnotě 250.000 eur. Od začátku programu do října 2017 tak získalo povolení k pobytu více než 2.000 čínských investorů a jejich rodin.
Obecně se soudí, že taková expanze Číny do řecké infrastruktury je spojena především s geografickou polohou Řecka – stává se z něho tranzitní bod „nové hedvábné stezky“ mezi Evropou a Blízkým východem.
A privatizační programy, které řecké orgány rozjely s cílem splácet dluhy, otevřely přístup čínských peněz k nejdůležitějším objektům logistické infrastruktury, a to Číně umožní posílit kontrolu nad toky zahraničního obchodu.
Útok na pravoslaví
K erozi řecké identity přispívá také masivní útok na řecké pravoslaví. Napadena byla jediná země, která má v ústavě zakotveno dominantním postavení pravoslavné církve a jejíž drtivá většina obyvatel vyznává pravoslaví. Brusel již dlouho požaduje omezení vlivu pravoslaví v Řecku a oddělení škol od církve.
Evropská média vedou masivní kampaň za diskreditaci řecké církve a obviňují ji z daňových úniků a dokonce z morálního rozkladu duchovenstva. Například Efréma Athonského, opata kláštera Vatoped na Svaté hoře Athos, se pokusily obvinit z finančních podvodů.
A řecký parlament pod tlakem EU nedávno schválil zákon uznávající manželství osob stejného pohlaví.
Řecko vymírá
Rodilí Řekové vymírají. Podle nedávné studie berlínského Institutu pro populaci a rozvoj konstatovali fakt (což potvrzuje i Řecký statistický úřad), že počet obyvatel Řecka se jen od 1. ledna 2015 snížil o 0,68%, tj. asi o 80.000. Přitom celkový úbytek v důsledku vymírání a emigrace řeckého obyvatelstva činil téměř 140.000 lidí.
Předpokládá se, že v v příštích šedesáti letech se původní řecká populace sníží o 30%. Tomu odpovídá i dramatický odliv mladých lidí, kteří opouštějí zemi, aby si hledali práci jinde. Nezaměstnanost mezi mládeží v Řecku dosahuje skoro 40%.
Studie rovněž uvádí, že z 10,8 milionu v roce 2016 se počet obyvatel země sníží na 9,9 milionu do roku 2030 a 8,9 milionu do roku 2050, čímž se sníží o 18%. S celkovou porodností 1,33 (průměrný počet dětí na ženu) má Řecko v současné době prakticky nejnižší porodnost v Evropské unii. A pokud k tomu přidáme rychlý nárůst počtu přistěhovalců, nabízí se logický závěr, že Helladu v blízké době čeká skutečná demografická katastrofa.
Zdroj: infovojna.sk
