Choď na obsah Choď na menu
 


Španělská vláda je v rámci vlád zemí EU ve všem bezkonkurenčně nejradikálnější, počínaje podporou bezbřehé výměny obyvatel, přes radikální klimatickou politiku až po prosazování plánů Agendy 2030.

 

Také nedávné povodně v oblasti Valencie ukázaly, že španělská vláda se aktivně podílí na ničení vlastního obyvatelstva, když zpočátku  odmítla poslat pomoc, případně jí dokonce aktivně bránila.

A asi 200 vládou zrušených přehrad (opět v rámci klimatické agendy) bylo důvodem, proč byly povodně až tak ničivé.

Země, která se před staletími osvobodila od islámu, je také díky vládní politice silně islamizována a aktuálně právě ve Španělsku probíhá aktivní výměna Španělů zejména za Afričany.

Logické by bylo, že – vzhledem k jazykové a kulturní shodě – budou do země zváni Jihoameričané, ale Sánchezova vláda cílí zejména na oblast subsaharské Afriky, kde španělsky neumí téměř nikdo a běžné IQ je někde kolem 70 a na sever Afriky, odkud přichází často radikální muslimové.

Španělská vláda plánuje masovou naturalizaci afrických migrantů. Statisíce lidí mají získat španělský pas pod záminkou, že musí bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovníků a stárnutí populace.

Ekonomové však varují a pravicová strana Vox se snaží tento trend zvrátit.

Španělská socialistická vláda je pod tlakem. Opozice již dva měsíce požaduje rezignaci premiéra Pedra Sanchéze, který je údajně zapleten do korupčního skandálu bývalého ministra dopravy Josého Luise Ábalose.

Sanchéz obvinění popírá – a nadále důsledně pracuje na dosažení svých politických cílů.

To platí zejména pro imigrační politiku. Předseda vlády a jeho Partido Socialista Obrero Español (PSOE; Španělská socialistická dělnická strana), která spolu s levicovou stranou aliance Sumar tvoří menšinovou vládu, se neústupně drží svého vítacího kurzu.

„My Španělé jsme děti imigrace, nebudeme rodiči xenofobie,“ varoval nedávno Sanchéz v parlamentu. Jeho ministryně pro migraci Elma Saiz řekla novinám El País: „Ve Španělsku už nestačí nebýt rasista. Musíte být antirasističtí.“

 

Nejméně 300 000 ilegálů ročně má zůstat

 

Krátce předtím se Saizová objevila před kamerami s úsměvem a oznámila komplexní reformu nařízení o cizincích. Od května plánuje vláda udělovat povolení k pobytu a pracovní povolení asi 300 000 ilegálům ročně.

Musí pouze splnit požadavek, že v době, kdy nové nařízení vstoupí v platnost, pobývali v zemi nelegálně déle než šest měsíců. Není jasné, kolik migrantů v současné době žije v zemi se 48 miliony obyvatel nelegálně.

Ministerstvo vnitra však uvádí, že jen v tomto roce dorazilo do Španělska nejméně 54 000 migrantů bez platných dokladů.

Podle Eurostatu, statistického úřadu EU, bylo od roku 2015 ve Španělsku podáno celkem asi 800 000 žádostí o azyl. V první polovině roku 2024 jich bylo necelých 90 000. Země je v této kategorii jedním z lídrů v EU.

 

Migranti, kteří do země vstoupili před listopadem 2021

 

Premiér Sanchéz již v říjnu odcestoval do Afriky a podepsal dohody s Mauritánií, Senegalem a Gambií o tzv. cirkulační migraci. Dohody jsou zaměřeny na migranty, kteří přicházejí do Španělska jako sezónní pracovníci a poté se vracejí do své domovské země, „se smluvně stanovenou zárukou, že budou znovu povoláni v následující sezóně,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Kolik imigrantů má touto cestou každoročně přijít, není v dohodách specifikováno.

Jiný plánovaný zákon naproti tomu stanoví velmi konkrétní číslo. V dubnu španělská dolní komora přijala lidovou iniciativu velkou většinou – pouze pravicová strana Vox hlasovala proti – požadující legální pobytový status pro 500 000 ilegálů.

Jedinou podmínkou je, že migranti vstoupili do země před listopadem 2021. Zatím není jasné, kdy bude o projektu hlasovat Senát, druhá komora španělského parlamentu.

Vláda uvádí dva důvody pro svůj promigrační kurz. Na jedné straně apeluje na lidskost a odkazuje na doby, kdy statisíce Španělů emigrovaly za lepším životem do jiných zemí, například během Frankovy diktatury nebo v důsledku ekonomické krize v roce 2012.

 

Baby boomers odcházejí do důchodu

 

Ještě častěji se objevuje argument stárnutí společnosti a předpokládaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ministr pro migraci Saiz hovoří o potřebě 250 000 nových pracovníků ročně.

Ekonom Javier Díaz-Giménez nedávno vysvětlil, že v příštích 20 letech podle současných výpočtů odejde do důchodu 14,1 milionu Španělů.

„Neexistuje žádná alternativa k masové imigraci, pokud má hrubý domácí produkt růst a my chceme vyplácet důchody všem baby boomerům, kteří brzy půjdou do důchodu,“ zdůraznil Díaz-Giménez.

Španělská centrální banka dospěla k podobnému závěru v dubnu, když zveřejnila zprávu, že Španělsko bude v příštích 30 letech potřebovat asi 25 milionů přistěhovalců.

Ekonomka Carmen Gonzales Enriques z think-tanku „Real Instituto Elcano“ zastává jiný postoj. Na začátku roku zpráva uvedla, že většina přistěhovalců pracuje v odvětvích ekonomiky s nízkou produktivitou, a že míra zaměstnanosti přistěhovalců je nižší než u domácího obyvatelstva.

 

Pravicová strana Vox může u voličů bodovat jen v omezené míře

 

V důsledku přistěhovalectví od přelomu tisíciletí vzrostla populace o 20 procent, aniž by se ekonomický výkon na hlavu přiblížil výkonu sousedních evropských zemí.

„Musíme přehodnotit spojení mezi imigrací a ekonomickým a sociálním modelem, který naše země chce,“ požadovala strana a poukázala na to, že vysoká čísla o imigraci nejsou způsobena pouze rozhodnutími socialistů, ale také vlády křesťanskodemokratické Partido Popular (PP; Lidová strana).

Jedinou stranou, která se staví proti výměně obyvatel – v roce 2024 se podle Národního statistického úřadu podíl cizinců zvýšil na rekordních 13,5 procenta – je pravicová strana Vox.

Jejich výhrady však nejsou namířeny proti imigrantům jako takovým, ale především proti migrantům z afrických a muslimských zemí.

Latinoameričané jsou výslovně vítáni pravicovou stranou kolem svého předsedy Santiaga Abascala kvůli jejich společné kultuře, historii a jazyku. Navzdory tomuto diferencovanému přístupu Vox u voličů boduje jen částečně.

Podle portálu Politico mají Abascal a spol. v současné době v průzkumech 14 procent. Ve srovnání s parlamentními volbami v roce 2023 by se jednalo o nárůst o dva procentní body. Odstup od PSOE (28 procent) a PP (34 procent) je však stále obrovský.

 

Zdroj: necenzurovanapravda.cz