V USA a Kanadě, kde již šílený trans zákon platí asi 5 let, mají v tomto směru velmi bohaté zkušenosti. Stovky mužů se prohlašují za ženy, aby mohli svůj trest trávit v ženské věznici. Průběžně pak dochází k mnoha případům znásilňování vězenkyň a v jisté věznici dokonce muž, který se prohlásil za ženu, oplodnil dvě ženy.
O některých případech jste si zde již mohli průběžně přečíst a lze očekávat, že podobné zprávy jako z USA budou již brzy přicházet také z Německa, pokud se jim je tedy nepodaří ututlat.
Zde je důležité opět připomenout, že za rok má začít platit trans zákon také u nás, což logicky povede k podobným důsledkům.
Je samozřejmě logické, že se do ženských věznic dostávají zejména sexuální devianti, kteří doufají v to, že tam budou nadále jejich choutky uspokojeny. Vězení se tak pro ně nestává trestem, ale odměnou.
Právě tento zákon je jasným příkladem zvrácenosti současné progresivistické politiky, kterou plně podporuje neméně zvrácená EU.
Německo začalo přemisťovat násilné mužské trestance, kteří se „identifikují“ jako ženy, do ženských věznic, navzdory skutečnosti, že národ ještě formálně nepřijal svůj zákon o sebeidentifikaci pohlaví. Patří mezi ně dokonce i nebezpeční sexuální delikventi a pedofilové.
Německý parlament (Bundestag) schválil 12. dubna jednu z nejdalekosáhlejších politik sebeurčení pohlaví na světě, známou jako Zákon o sebeurčení (SBGG). Ale zatímco politika genderové identity má vstoupit v platnost až v listopadu, nápravné instituce již přemisťují mužské zločince do ženských vězeňských zařízení v očekávání zákona.
Organizace pro práva žen Iniciativa Lasst Frauen Sprechen (Nechte ženy mluvit) si od všech ministerstev spravedlnosti ve spolkových zemích Německa vyžádala údaje o tom, kolik mužů bylo nebo je v současné době uvězněno v nápravných zařízeních pro ženy od roku 2023. Kampaňová skupina také požadovala informace o povaze zločinů, které muži spáchali.
Reakce vládních úředníků ukazují, že muži jsou již umístěni v ženských věznicích ve všech spolkových zemích, což je praxe, která začala měsíce před tím, než v listopadu vstoupí v platnost německý zákon o sebeidentifikaci.
Jedinou spolkovou zemí, kde nejsou umístěni muži v ženských věznicích, je Sársko, protože v regionu žádné ženské věznice nejsou. V důsledku toho mohou být trans-identifikovaní mužští zločinci ve státě přemístěni do ženských zařízení v jiných federálních okresech.
Ze spolkových zemí, kde jsou muži umístěni v ženských věznicích, je Berlín nejnasycenější. Podle oficiálních informací senátního ministerstva spravedlnosti v Berlíně bylo od roku 2023 „v berlínském nápravném zařízení pro ženy uvězněno 15 lidí, jejichž pohlaví bylo při narození registrováno jako mužské.“
Podrobnosti o jejich zločinech a odsouzeních nebyly poskytnuty s odůvodněním, že berlínské věznice nehlásí trestné činy administrativě Senátu. Proto není vyžadováno, aby tyto informace byly zveřejněny prostřednictvím zákona o svobodě informací.
Berlínské senátní ministerstvo spravedlnosti popisuje 15 mužů v ženské věznici jako „malý počet“ a odhalení trestných činů jako „nebezpečí pro identifikovatelnost těchto lidí“, což naznačuje, že jejich zločiny byly vysoce medializovány.
Další racionalizací pro zadržování informací o jejich odsouzení je podle úřadů vyhnout se „stigmatizaci“ těchto mužských zločinců.
Mezi muži, kteří jsou převáženi do berlínské ženské věznice, jsou i sexuální delikventi. Mezi převozy byl nedávno odhalen transidentifikovaný sexuální delikvent tureckého původu Ömer „Laura“ K., který se vydával za policistu a byl odsouzen k 7letému trestu odnětí svobody za znásilnění, loupež s přitěžujícími okolnostmi a vydírání.
Zatímco si odpykává trest v ženské věznici, brzy bude souzen za držení dětské pornografie.
Dalším předpokládaným transferem, který Reduxx identifikoval, je 63letý transgender pedofil „Klaus T.“, který byl odsouzen k 5 letům vězení za sexuální zneužívání své 9leté vnučky a sexuální zneužití 10leté dívky ze sousedství, jakož i za výrobu dětské pornografie. Klaus byl odsouzen jako žena, což znamená, že buď byl, nebo bude poslán do ženského zařízení.
Německá televize NiUS uvádí, že mužští vězni v Berlíně nejsou ubytováni v izolaci od žen, ale jsou na oddělení se ženami a mají společný přístup do jejich prostor (sprchy, toalety).
Podle informací z administrativy berlínského senátu se neobjevily žádné stížnosti na útoky ze strany mužských vězňů na vězeňkyně. Informace ze státního ministerstva v Sasku však naznačují, že vláda aktivně potlačuje zveřejnění těchto údajů.
V lednu 2024 uvězněné ženy v Sasku hovořily s Freie Press a uvedly, že mužský vězeň jim vyhrožoval, že je napadne, urážel je a nutil je i policistky, aby se dívaly na jeho masturbaci.
Policistky ho pak údajně odmítly sledovat, když byl převezen do bezpečnostní cely. Na otázku novináře z Die Welt, proč tyto útoky nebyly hlášeny, ministerstvo odpovědělo, že útoky neměly „žádnou kriminální relevanci.“
Zprávy vězeňkyň jsou v ostrém kontrastu s popíráním takových případů ze strany berlínské senátní administrativy.
Zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách a dívkách Reem Alsalem zveřejnila 12. srpna dopis, který zaslala německé vládě a v němž se zabývala hrozbou pro práva žen, kterou představuje Zákon o sebeurčení pohlaví (SBGG).
„Zákon o sebeurčení pohlaví sice uvádí, že neupravuje záležitosti týkající se vazebních zařízení, ale v současné době také neposkytuje žádné výslovné záruky, které by zabránily sexuálním predátorům v potenciálním zneužívání zákona k získání přístupu (například jako vězeňkyně nebo zaměstnanci) do ženských vězeňských zařízení,“ napsala Alsalemová ve svém dopise, který byl původně odeslán v červnu 2024.
Zpravodajka OSN dále informovala německou vládu, že zadržování odsouzených mužů spolu s vězeňkyněmi představuje uznávanou formu mučení, a dodala:
„V souvislosti se zbavením svobody existuje uznávaná potřeba chránit vězeňské prostory určené výhradně pro ženy. Výhrůžky a pocit kolektivní nejistoty nebo narušení soukromí vězeňkyň v přítomnosti osob opačného pohlaví ve vězeňských prostorách byly uznány zvláštním zpravodajem pro mučení jako formy špatného zacházení.“
Alsalem také zveřejnila odpověď, kterou obdržela od Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva 5. srpna, v níž se uvádí: „Spolková republika Německo odmítá obvinění, že při zajišťování práva na sebeurčení nesplňuje řadu závazků v oblasti lidských práv.“
Odpověď pokračovala: „Nový zákon o právním uznání pohlaví umožní nebinárním, intersexuálním a transgender osobám změnit své matriky narození a následně identifikovat doklady v souladu se svou genderovou identitou. Zákon nijak nemění stávající právní předpisy, jako je obecný zákon o rovném zacházení, a proto nemá žádné právní důsledky pro přístup do prostor pro jedno pohlaví.“
Zdůraznila také, že „Asociace azylových domů pro ženy výslovně uvítala nový zákon a vyjádřila své znepokojení nad rostoucím násilím proti intersexuálním a transgender osobám, které se identifikují jako ženy a jejich konkrétní marginalizací,“ a dodala, že „asociace poukazuje na to, že ženy v celé své rozmanitosti by měly získat útočiště před násilím.“
Bývalý senátor za spravedlnost spolkové země Berlín a politik z německé strany Zelených Dirk Behrendt vedl kampaň za právní reformu pro lidi, kteří tvrdí, že mají transgenderový status.
V roce 2021 se Berlín stal první spolkovou zemí v Německu, která zavedla sexuální sebeidentifikaci. Behrendt to popsal jako „požadavek pro současného člověka, který se zabývá trans lidmi ve vězení.“
Princip oddělení „mužských a ženských vězňů“ byl z berlínského právního řádu vypuštěn. Na jeho místo byl přidán výrok „vězni různého pohlaví jsou ubytováni odděleně od sebe“ a také tvrzení, že „od zásady odděleného ubytování se lze v jednotlivých případech odchýlit s přihlédnutím k osobnosti a potřebám vězňů, zejména pokud se genderová identita vězňů liší od jejich právního pohlaví nebo pokud se trvale necítí být ani mužem, ani ženou“.
Změna zákona se týká nápravných zařízení pro dospělé, nápravných zařízení pro mladistvé, soudních nápravných zařízení a vazebních středisek ve spolkové zemi Berlín.
Behrendt, který žije se svým manželem v Berlíně-Kreuzbergu, se několikrát objevil na veřejnosti, když vyvěšoval vlajku trans pride na veřejné budovy. Růžovo- modro-bílou vlajku navrhl crossdressingový fetišista Robert Hogge, který psal příběhy o výměně těl s lesbičkami a sňatku s malou holčičkou, která nestárne.
Od té doby, co opustil svůj post senátora za spravedlnost, Behrendt nyní opět pracuje jako soudce a vede kampaň za zahrnutí takzvané „sexuální identity“ do německé ústavy.
Právní vědci varovali, že by to také mohlo vést k zahrnutí pedofilie jako „sexuální identity,“ a že změna ústavy s takovým zněním by mohla „umožnit pedofilním zločincům domáhat se svých vlastních práv.“
V srpnu 2022 bylo oznámeno, že od září 2021 byli do ženské věznice převezeni tři muži a že další tři muži byli posláni přímo do ženského vězeňského systému v Berlíně. Dva z nich jsou uvězněni na základě odsouzení za sexuální zneužívání dětí a sexuální napadení. Během dvou let se počet mužů v berlínské ženské věznici téměř ztrojnásobil.
Spolkový předseda Asociace vězeňských důstojníků v Německu (BSBD) René Müller řekl deníku Die Welt, že útoky mužských vězňů na ženy nebyly oběťmi vždy hlášeny. Varuje, že vězni velmi rychle přijdou na to, jak systém využít „pro pohodlnější ubytování“ nebo pro „kriminální účely.“
Zdroj: necenzurovanapravda.cz
