Stavanger - Jednoho srpnového dne Litevka Airida Pettersenová dostala zprávu, které se mnoho matek z řad přistěhovalců v Norsku děsí. Vedení školy jí oznámilo, že pracovníci norské sociální služby odvedli z vyučování její dvě děti a umístili je do pěstounské péče. Pettersenová žádala vysvětlení, ale přímé odpovědi se prý nedočkala. Pettersenová, která se po sňatku s norským občanem přestěhovala v roce 2008 do Norska, je jedním ze stovek rodičů z řad imigrantů, jimž odebrala děti norská sociální služba Barnevernet – s poukazem na nutnost jejich ochrany před zneužíváním.
Po řadě velmi vypjatých sporů o opatrovnictví tato skandinávská země, oplývající ropným bohatstvím, nyní čelí obviněním přinejmenším z necitlivosti k jiným kulturám, ne-li přímo z krádeží dětí. Tento trend přitom stále sílí. Z 6737 dětí vyrůstajících v roce 2012 v náhradní péči bylo 1049 dětí z rodin imigrantů. Z celkem 5846 dětí, které v roce 2009 žily u pěstounů či v ústavních zařízeních, bylo „pouze" 744 dětí přistěhovalců.
Stížnosti na nespravedlivé odebírání dětí místních občanů i cizinců se množí také v dalších západoevropských zemích, pouze v Norsku se ale staly velkým tématem a způsobily diplomatické spory Osla s několika východoevropskými zeměmi a s Indií.
V případě Pettersenových se jednomu příbuznému nakonec podařilo tajně odvést děti od jejich pěstounské rodiny, když byly ve škole, a vrátit je jejich matce v litevské metropoli Vilniusu – kde zůstávají do dneška.
Nálehavé případy
Morten Mörkved, šéf pobočky sociální služby v malé obci Malvik, kde Pettersenovi žili, uvedl, že nemůže jednotlivé případy komentovat. Zdůraznil nicméně, že nečekané odebrání dětí se týká pouze „naléhavých případů", kdy je silné podezření ze zneužívání či z „vážných nedostatků" v každodenní péči o dítě. Tyto nedostatky mohou být kupříkladu důsledkem alkoholismu nebo drogové závislosti rodičů. Dalším důvodem k odebrání jsou třeba důkazy podvýživy dítěte.
Pettersenová je přesvědčena, že úřady jí děti odebraly částečně kvůli tomu, jak se její desetiletá dcera oblékala. Zaměstnanci sociální služby prý považovali způsob oblékaní dívky za příliš provokativní na její věk. „Dávám své dceři hezké šaty a dbám na to, aby se česala. V Norsku na mě hleděli, jako bych byla z třetího světa. Ale v mé zemi je to tak, že pokud se o sebe žena nestará, nenajde si manžela," řekla Pettersenová v telefonickém rozhovoru s agenturou AP z Litvy.
Statistiky
Statistiky ukazují, že u dětí cizinců je třikrát vyšší pravděpodobnost, že budou odebrány svým biologickým rodičům, než je tomu u dětí rodilých Norů. V současné době jsou tři procenta dětí cizinců žijících v Norsku v náhradní péči.
V květnu se v metropoli Oslu uskutečnil pochod na protest proti údajnému porušování lidských práv ze strany představitelů norské sociální služby. Demonstraci zorganizoval norský bojovník za lidská práva Marius Reikeras, který službu Barnevernet kritizoval v televizních pořadech v České republice, Litvě či Turecku.
„Cílem by mělo být, aby se odebrané děti vrátily ke svým rodinám, jakmile to bude možné. Barnevernet ale příliš často činí opak a snaží se přetrhat biologická pouta," uvedl aktivista.
Spory s úřady o opatrovnictví dětí vedly v řadě případů k tomu, že cizinci se svými potomky uprchli přes norské hranice zpátky do vlasti nebo do jiných zemí. Norské úřady odhadují, že v posledních deseti letech bylo nezákonně ze země odvezeno téměř 500 dětí, převážně svými biologickými rodiči.
V lednu úřady odhalily útěk sedmiletého Litevce Gabrieliuse Bumbulise, který se svým strýcem prchal přes Švédsko, a vrátily ho do pěstounské rodiny. O tři měsíce později turecká matka podle svých slov jen těsně předešla odebrání vlastních malých dětí. Sedef Mustafaogluová se po varování nedostavila na schůzku se zástupci sociální služby a vydala se se svými dvěma nejmenšími dětmi ve věku šest a osm let rovnou přes Dánsko do Německa, odkud odletěla do Turecka.
Návštěva pracovníků
Mustafaogluová agentuře AP řekla, že na předchozí návštěvu pracovníků sociální služby v době, kdy její dcery byly ještě v batolecím věku, vzpomíná s hrůzou. „Přišli do mého domova a natáčeli, jak se probouzím, jak budím své děti, jak je krmím, jak je sprchuji a jak si s nimi hraji. Mít dítě v Norsku je, jako byste žili v hororovém filmu," dodala.
Její manžel Feridun Mustafaoglu, který zůstal v západonorském městě Stavanger, uvedl, že rodina začala mít problémy s úřady v roce 2011, když se u jejich syna objevily epileptické záchvaty. Podle něj pracovníci sociální služby tyto záchvaty mylně považovali za důkaz, že se rodiče o dítě nestarají.
„Velmi mnoho lidí přichází ze zemí, kde vlády nezasahují do jejich domácích záležitostí. Pak jsou v Norsku, vláda v rodině zasahuje a oni s tím nemají žádné zkušenosti. Takže chápu, že to je velmi emocionální situace," řekl vedoucí služby Barnevernet ve Stavangeru Gunnar Toresen. Současně ale odmítl, že by úřady plánovaly děti Mustafaogluovým odebrat.
V roce 2012 byl Toresen jedním z účastníků diplomatického sporu mezi Norskem a Indií, když byly dvě indické děti odebrány biologickým rodičům. Po diplomatickém a mediálním tlaku Indie se vrátily ke svému strýci v Indii. „Média tvrdila, že důvodem k našemu zásahu v rodině bylo, že rodiče své děti krmili rukama a že děti spaly s nimi v jedné posteli, což ale nebyly skutečné důvody vedoucí k odebrání," řekl Toresen. Zmíněné otázky krmení a spaní byly podle Toresena rovněž ve spisu zmíněny, případ se prý ale točil kolem podstatně závažnějších okolností v rodině.
Kulturní rozdíly
Aktivisté a právníci postižených rodin uvádějí, že rozhodnutí o odebrání dětí mají až příliš často kořeny v kulturních rozdílech. „V Lotyšsku a Rusku například děti musejí doma mnohem víc pomáhat, a to i když jsou malé. To může být problém," říká právnička v Oslu Ieva Riseová, která ve sporech zastupuje několik lotyšských rodin.
Podobně může být potíž v přísném postoji norských úřadů k tělesným trestům. „Tato nulová tolerance je zásadní problém. Rodiče by měli mít šanci učit se prostřednictvím dialogu, ne tím, že jsou jim odebrány děti," podotýká právnička zaměřující se na oblast lidských práv Gro Hillestadová Thuneová.
Zdroj: https://www.denik.cz/ze_sveta/krade-norsko-deti-prinejmensim-necitlive-odebira-deti-imigrantu-20150826.html
